Ke konci týdne bývá lednice i spíž plná drobných zbytků, kousek sýra, hrst rýže, půlka cibule nebo trochu zeleniny, která už nevydrží do dalšího týdne. Každá z těchto věcí zvlášť se zdá málo významná, ale dohromady představují docela slušné množství jídla, které snadno unikne pozornosti při plánování běžné večeře.
Vyhrazení jednoho večera v týdnu, kdy se vaří výhradně z toho, co už doma je, dokáže tento problém elegantně vyřešit. Nejde o žádný pevný recept, ale o jednoduché pravidlo: nejdřív se použije všechno, co čeká na spotřebování, a teprve pak přijde na řadu cokoliv nového.
Večer bez pevného jídelníčku
Tento večer často připomíná trochu improvizovaný švédský stůl, kde se na stole sejde několik menších porcí najednou. Někdy se z toho podaří poskládat jedno souvislé jídlo, jindy zůstane u několika drobností vedle sebe, což ale nijak nevadí, protože cílem je hlavně spotřebovat, co zbylo.
Tento zvyk zároveň usnadňuje plánování nákupu na další týden, protože lednice i spíž jsou před ním téměř prázdné. Je pak jasně vidět, co skutečně chybí, místo aby se kupovalo něco navíc jen proto, že se zapomnělo, co ještě doma je k dispozici.
S postupem času se tento večer stává přirozenou součástí týdenního rytmu, na kterou se dá spolehnout. Zbytky přestávají být problémem, který se řeší na poslední chvíli, a místo toho se z nich stává pravidelná a docela zajímavá tečka za každým týdnem v kuchyni.
